Jak cestovat se psem? Koukněte na náš článek.
Každý, kdo má doma čtyřnohého parťáka, určitě řeší otázku: co s pejskem, když odjíždíme? Odpověď je jednoduchá – vezměte ho s sebou! Pokud to jeho zdravotní stav a destinace dovolí, společné cestování může být nezapomenutelným zážitkem pro obě strany.
V tomto článku bych se ráda podělila o své zkušenosti z posledních osmi let cestování se psem – konkrétně s fenkou plemene Jack Russell teriér, která váží 7,5 kg. Tahle váha je při cestování, zejména letadlem, klíčová.
Cestovní pas a očkování
Základní výbavou každého psího cestovatele je cestovní pas. Získáte ho u veterináře, ale pes musí být čipovaný. V pasu najdete veškerá očkování, která jsou nutná k cestování nejen v rámci EU, ale i mimo ni.
Cestovní pas a očkování: EU vs. mimo EU
Pokud plánujete cestování v rámci Evropské unie, vše je poměrně jednoduché a přímočaré. Vystačíte si s tím, co je běžně povinné i v České republice – tedy především platné očkování proti vzteklině. Důležité je, aby pes měl cestovní pas pro zvířata v zájmovém chovu (tzv. evropský pas), který vystavuje veterinář a do kterého jsou zaneseny všechny důležité údaje: čipování, očkování i další potřebné informace. S tímto pasem můžete cestovat prakticky po celé EU bez problémů. Ověřte si však platnost očkování – ideálně by očkování proti vzteklině nemělo být starší než jeden rok, i když některé vakcíny mají delší oficiální platnost.
Jiná situace nastává, pokud se vydáváte mimo Evropskou unii. V tomto případě je nutné dopředu kontaktovat ambasádu dané země a zároveň se obrátit na Státní veterinární správu ČR. Tyto dvě instituce vám poskytnou aktuální informace o požadované dokumentaci, očkování a případných dalších zdravotních požadavcích. V některých zemích mimo EU totiž nestačí pouze pas a běžné očkování.
Například může být vyžadován i test na protilátky proti vzteklině (tzv. titrační test), který se provádí v akreditované laboratoři a jeho výsledky mohou trvat až dva měsíce. Proto je důležité na to myslet s dostatečným předstihem – bez tohoto testu vás se psem do některých zemí nepustí, nebo hrozí povinná karanténa. Také si ověřte, jaké podmínky platí pro návrat zpět do EU – právě titrační test je často podmínkou i pro opětovný vstup.
Zkušenost ukazuje, že i pokud některá země vyžaduje specifické dokumenty, které Česká republika standardně nevydává, dá se vše řešit. Stačí navštívit krajskou veterinární správu, kde vám pomohou najít ekvivalentní formulář, který bude obsahovat všechny potřebné údaje a bude opatřen oficiálním razítkem a kolkem. Z mé zkušenosti to ve finále většinou úředníkům v zahraničí stačí – i když to není přesně ten jejich originální dokument.
Shrnuto:
- V rámci EU: Evropský pas, očkování proti vzteklině, čip.
- Mimo EU: Konzultujte ambasádu + Státní veterinární správu, připravte se na možné další dokumenty (např. titr test), ověřte si i podmínky pro návrat do ČR.
Letecká přeprava
Letadlem jsme letěli mnohokrát. Obecně platí, že většina aerolinek dovolí přepravovat psy do 8 kg v kabině, a to v měkké přepravce, která se musí vejít pod sedadlo před vámi.
Zda letecká společnost umožňuje přepravu psa na palubě, zjistíte vždy přímo u daného dopravce. Nízkonákladové aerolinky jako EasyJet nebo WizzAir bohužel psy na palubu neberou. Ve Spojených státech už dokonce fungují specializované „psí aerolinky“. Snad se tento trend brzy rozšíří i do Evropy.
Při odbavení je pes vždy vážen i s přepravkou. Důležité je, aby celková váha nepřesáhla stanovený limit (obvykle 8 kg). Cena za přepravu se liší podle destinace i letecké společnosti. Pro představu:
- Krátké lety po Evropě: cca 100–200 €
- Dlouhé lety mimo EU: může to být i 1500 € (například některé aerolinky na trase do Thajska)
Vždy psa rezervujte k letence co nejdříve, klidně už při koupi letenky. Některé společnosti to umožňují online, jinde musíte zavolat.
Pes musí být v přepravce po celou dobu letu. Osobně přidávám do bedýnky oblíbenou deku, hračku a ňamku na kousání. Tlaky v kabině pes nijak nevnímá, žádné zalehnuté uši jako u lidí nehrozí.
Tip: Naučte psa venčit se na povel
Před vstupem do gatu psa ještě venčím – často i opustím letiště a jdu ven. Je dobré, když pes ví, že „čůrat“ znamená právě teď. Při letu do Thajska (Vídeň–Bangkok, 11 hodin + čekání) vydržela moje fenka přes 14 hodin bez nehody.
Kontroly po příletu a cla
Po příletu vás mohou zastavit a zkontrolovat pas psa a čip. V EU je to spíš formalita, mimo EU (například v Thajsku) to může být delší proces.
V Bangkoku jsme museli nejprve navštívit veterinární stanici v příletové hale, kde jsme zaplatili poplatek cca 800 Kč za kontrolu dokumentů. Poté nás ale zastavili celníci, kteří požadovali proclení psa – částka se vyšplhala na 2500 Kč. Uklidnili mě ale, že se jedná o jednorázový poplatek.
Cestování autem
Cestování autem je jednodušší. Pokud je pes zvyklý na cestu, stačí pohodlný pelíšek a bezpečnostní pás nebo klec. V Rakousku či Německu jsou volně pohybující se psi v autě důvodem k vysoké pokutě. Pokud je pes zvyklý cestovat v přepravce či pelíšku, jedná se o nejbezpečnější variantu. Chrání nejen jeho samotného, ale i vás jako řidiče.
Z vlastní zkušenosti doporučuji:
- Pravidelné přestávky na vyvenčení
- Připoutání psa, nebo klec do auta
- Mít pas a očkování vždy s sebou
Na hranicích v EU se obvykle nic nekontroluje, ale připravenost se vyplatí.
Co sbalit pejskovi na cestu
Při cestování se vyplatí mít pro psa připravenou základní výbavu, která mu zajistí pohodlí a pocit bezpečí. Základem je pelíšek, na který je zvyklý, cestovní misky a krmivo – ideálně stejné, jaké dostává běžně doma. Změna prostředí může být pro psa dostatečně náročná, proto je vhodné neměnit i jeho stravovací návyky. Doporučuje se přibalit také oblíbenou hračku, která mu pomůže lépe zvládnout nové prostředí.
Z hlediska zdravotní přípravy je vhodné mít s sebou základní výbavu první pomoci. Například gel na podporu zažívání – jako je EnteroZOO, který dokáže zmírnit průběh infekčních průjmů, otrav či alergií. Doporučuje se mít také s sebou odčervovací tabletu pro případ potřeby.
Pro větší klid je možné si předem zjistit, kde se nachází nejbližší veterinární ordinace v cílové destinaci. Úroveň veterinární péče je ve většině evropských i mimoevropských zemí srovnatelná s Českou republikou a v případě nutnosti bývá přístup velmi profesionální.
Ubytování a pobyt v cílové zemi
Ne všechny hotely a apartmány přijímají psy – vždy si to ověřte předem. Někde může být malý poplatek, jinde je to zcela zdarma.
Na plážích je to různé. Moje zkušenosti z Portugalska, Itálie a Řecka jsou velmi pozitivní. Pejsek může na pláž, běhá na volno, lidé jsou vstřícní. V kavárnách občas dostane i sušenku nebo misku s vodou.
Pozor si dejte jen na potulné psy, obzvlášť v jižních zemích, a na parazity. Po návratu z přímořských oblastí jako je Chorvatsko či Řecko doporučuji odčervení – zejména proti srdečním červům. Vhodné antiparazitikum vám doporučí veterinář.
Volba destinace podle psa
Každý pes má jiné preference. Můj je „teplomil“, miluje pláže, ale zvládla i tři měsíce za polárním kruhem v Laponsku – v několika oblečcích.
Dovolenou přizpůsobujeme dětem – proč ne i psům? Možná to bude trochu komplikovanější, ale když vidíte ty rozzářené oči, které objevují svět, stojí to za to.
Shrnutí
- Pořiďte psovi cestovní pas a zajistěte aktuální očkování.
- Ověřte si požadavky cílové země (ambasáda + Státní veterinární správa).
- Psa rezervujte k letence co nejdříve.
- Naučte ho venčit se na povel.
- Po příletu si připravte dokumenty a peníze na případné poplatky.
- V autě zajistěte bezpečnost (klec, či pás), v letadle mějte měkkou přepravku.
- Vždy ověřujte ubytování s domácím mazlíčkem.
- Po návratu z jihu nezapomeňte na odčervení.
Cestování se psem může být obohacující zkušeností pro vás oba. S trochou plánování to není žádná věda. A odměnou vám bude šťastný chlupáč, který zažívá dobrodružství po vašem boku.
Na závěr bych ráda sdílela, kde jsme se psem už všude byli. Naší první destinací bylo Řecko. Následovalo Německo, Rakousko, Slovensko, Chorvatsko, Švédsko, Egypt, Thajsko, Francie a Švýcarsko. Všechny tyto země byly skvělé a velmi dog-friendly. Mohu je jen doporučit. Samozřejmě vždy záleží na konkrétním místě – stejně jako v Česku. I u nás jsou lokality, které jsou pro pejska vhodnější, a takové, kde to tak úplně neplatí.
Všechny uvedené informace vychází především z vlastních zkušeností a tipů získaných během cestování se psem. Každý pes je však jiný – má jiný zdravotní stav, povahu i potřeby. Proto doporučuji brát tento článek spíše jako inspiraci, ne jako univerzální návod nebo oficiální doporučení.
Pokud byste měli jakékoli dotazy, nejste si jistí nebo byste ocenili osobní konzultaci, neváhejte se mi ozvat. Ráda se podělím o další zkušenosti a pomohu vám připravit se na cesty. Vím, jak stresující může být začátek cestovatelského dobrodružství se psem – ale věřte, že to stojí za to.
Tak hurá na cesty – tentokrát společně se psem!
Autorka článku je Eliška Soukupová spolupracovnice www.obchod-kufry.cz
https://www.jsemsoukupovaeliska.cz/